Pád je mimořádná událost potencionálně ohrožující zdraví či život hasiče. Nebezpečí pádu při činnosti ve VVH nelze úplně vyloučit, ale lze ho snížit dodržováním cvičebního řádu, zásad taktiky zásahu a odbornou přípravou hasičů.

Přestože z výše uvedeného vyplývá, že riziko pádu je v podstatě přirozenou součástí práce ve VVH, je nutné mít stále na paměti, že důsledkem pádu může být poškození zdraví nebo i smrt. Závažnost a důsledky zachyceného pádu závisí na délce pádu, vlastnostech a způsobu použití jistících pomůcek a druhu terénu, ve kterém práce ve VVH probíhá (členitost terénu, ostré hrany atp.).

Pozor: při práci ve VVH v přírodních nebo industriálních, často exponovaných terénech, riziko pádu vždy existuje, a proto je nutné věnovat zvláštní pozornost celému systému zachycení pádu!

Pádový faktor

Hodnota pádového faktoru, který je označován jako f, je číslo, které vyjadřuje poměr mezi délkou pádu, značíme H a aktivní (používán i pojem činnou) délkou lana (nebo např. spojovacího prostředku pracovního polohovacího pásu nebo odsedávací smyčky), značíme L. Obecně lze konstatovat, že výsledné číslo popisuje „tvrdost pádu“, tzn. čím vyšší číslo, tím tvrdší pád.

f = délka pádu H/ aktivní délka lana L

Pádový faktor může nabývat hodnoty 0 - 2, přičemž platí, že čím je výsledné číslo větší, tím více jsou namáhány všechny prvky jištění, včetně těla padající osoby. Obecně platí pravidlo: ve statickém režimu nikdy nepřekračuj hodnotu pádového faktoru 1 a zároveň nepřekračuj max. délku pádu 0,6m.

Nejznámějším a nejmarkantnějším příkladem tvrdého pádu je pád hasiče do polohovacího systému z místa nad ukotvením tohoto systému. Za aktivní délku lana se do výše uvedeného vzorce počítá délka spojovacího prostředku nebo osobní smyčky. Pokud hasič vystoupá nad místo ukotvení spojovacího prostředku nebo osobní smyčky na vzdálenost délky spojovacího prostředku nebo osobní smyčky a spadne, výsledný pádový faktor bude vždy 2 - hrozí destrukce smyčky!

Pozor: Je nutné si také uvědomit, že kromě dodržení maximální hodnoty pádového faktoru ( ve statickém režimu max 1), je nutné nepřekračovat maximální povolenou délku pádu dle použitého prostředku. U pracovního polohovacího pásu je to maximálně 50cm! Různé bezpečné a nebezpečné způsoby jsou uvedeny na následujících příkladech:

Rázová síla a její snížení

Při zachycení pádu působí na tělo lezce a celý systém zachycení pádu (jistící řetězec) brzdná síla, která je největší v okamžiku zastavení pádu - tzv. rázová síla. Velikost rázové síly závisí na délce pádu, pádovém faktoru, způsobu jištění (zachycení pádu), hmotnosti lezce a také na schopnosti lana (spojovacího prostředku nebo osobní smyčky) rázovou sílu pohlcovat svou průtažností. Z tohoto důvodu používají specialisté VVH při lezení s nebezpečím volného pádu zásadně dynamické, průtažné, horolezecké lano. Protože už víme, že rázová síla významně namáhá, v okamžiku zachycení pádu, celý systém zachycení pádu, snažíme se, aby rázová síla byla co nejmenší. Proto důsledně dodržujeme zásadu nenadlézat nad místo ukotvení polohovacího systému a při sebejištění na lanovém zábradlí v místech, kde hrozí propadnutí nebo sesutí se pohybovat tak, aby lanové zábradlí bylo celou dobu zatíženo.

Pozor: Lanové zábradlí tvoří JPO předurčené k provádění rozšířených nebo speciálních činností. Jednotky provádějící základní činnost ve VVH se podél lanového zábradlí pohybují výhradně v horizontální rovině. Vertikálně vedené lano znamená počátek lanové cesty v místech, kde hrozí pád se všemi důsledky z toho plynoucími.