Jištění další osoby při sebezáchraně slaněním
Nácvik sebezáchrany slaněním a sebezáchrana slaněním je vysoce rizikovou záležitostí (především v kombinaci přestupu přes hranu s použitím polohovacího pásu). Proto je hasiče provádějícího sebezáchranu slaněním doporučeno jistit. Nejjednodušším způsobem eliminace individuální chyby hasiče, náhlé indispozice nebo chybné obsluhy slaňovacího prostředku, je jištění dalším hasičem stojícím pod místem slanění. Přičemž je zajištěn dohled další osobou v místě nástupu do slanění.
Jištění tahem za lano.
Jištění se provádí tak, že jistič v případě jakýchkoli komplikací nebo na povel slaňujícího zatáhne za lano, na kterém se slanění provádí, směrem kolmo dolů. Lano tak přestane procházet slaňovací pomůckou slaňujícího hasiče a pohyb dolů je tím zastaven.
- Jistič udržuje se slaňujícím hasičem neustálý vizuální kontakt a lano svírá v rukách lehce povolené.
- Jistič musí mít lano neustále pod kontrolou, protože na účinný zásah má řádově pouze jednotky sekund!
- Jistič vybírá vhodné místo pro jištění. Toto místo volí tak, aby stál mírně šikmo stranou od trasy slaňování a aby v kterýkoliv okamžik mohl účinně zatáhnout za lano směrem dolů. V místě pro jištění se nesmí vyskytovat žádné překážky, o které by jistič mohl zakopnout a ztratit rovnováhu (batoh, kámen, padlý strom).
- Jistič při jištění neustupuje příliš dozadu ani do stran, odtahoval by slaňujícího od trasy slanění a v případě, že by ztratil rovnováhu a byl lanem přitažen zpět pod trasu slanění, došlo by k povolení lana a pokračování případného pádu slaňujícího hasiče.
- Základem jištění je bezchybná a srozumitelná komunikace (viz. kapitola Úvod/Povely a signály) a koncentrace jističe.
Pozor: Při jištění tahem za lano, dojde při povolení napnutí lana k opětovnému prokluzu lana ve slaňovací pomůcce a pohybu jištěné osoby směrem dolů (pouze u slaňovacích pomůcek bez samoblokující funkce). V případě zdravotní indispozice nebo úrazu jištěné osoby ji lze velmi opatrným povolením lana spustit na zem.