Úrovně činností ve VVH jednotek PO
Riziko vzniku mimořádné události ve VVH existuje celoplošně na celém území České republiky. Každý hasič jednotky PO se může dostat do situace, kdy bude provádět činnost v prostorech s nebezpečím pádu. Tomu musí odpovídat vybavení i odborná příprava jednotek PO, aby byly schopné reagovat a řešit mimořádnou situaci ve výšce. Vzhledem k atypičnosti provádění činností ve VVH, potřeby pravidelné a náročné odborné přípravy došlo k diferenciaci úrovní jednotek PO na základní činnosti (pracovní polohování, sebezáchrana slaněním), rozšířené činnosti (pracovní polohování, sebezáchrana slaněním, slanění, práce ve visu) a záchranné práce ve VVH. v situaci, kdy zásah ve VVH vyžaduje znalosti a vybavení nad úrovní „běžně“ vycvičeného hasiče, jsou nasazováni hasiči-lezci organizováni v lezeckých družstvech a lezeckých skupinách.
Záchrana osob ve VVH je v kompetenci hasičů-lezců, kteří na toto jsou systematicky připravováni a školeni.
Jedná se o jednu z mála činností, kdy je popřena hlavní bezpečnostní zásada a to je činnost hasičů v minimálně dvoučlenné skupině. Ve výšce je každý sám a všechny činnosti, které hasič provádí, musí být kontrolované, vědomé a zcela bezchybné.
Základní činnost ve VVH je charakterizována jednoduchostí provedení a použitím základních prostředků VVH. Jedná se o činnost ve statickém režimu, zejména sebejištění, realizované zadržením nebo pracovním polohováním, a sebezáchranu slaněním. Obecně do této úrovně jsou zařazeny všechny jednotky PO v České republice, včetně jednotek sborů dobrovolných hasičů.
Rozšířená činnost ve VVH je charakterizována jednoduchostí provedení a použitím rozšířených prostředků a postupů VVH. Jedná se o činnost ve statickém režimu, zejména zajištění (sebejištění, jištění pohybu další osoby) realizované zadržením nebo pracovním polohováním, dále slanění a sebezáchrana slaněním. Úroveň rozšířených dovedností umožňuje každému hasiči provedení neodkladné činnosti ve VVH a spolupráci s členy lezecké skupiny nebo družstva. Do rozšířených činností jsou v rámci HZS kraje zařazeny všechny stanice HZS ČR a vybrané JSDHO, zpravidla kategorie JPO II, kde je zaručena vysoká úroveň provádění odborné přípravy.
Speciální činnost ve VVH je charakterizována použitím složitějších postupů VVH, časovou a technickou náročností a vysokými nároky na znalosti a dovednosti VVH. Jedná se zejména o činnost v dynamickém režimu (výstup a pohyb volným lezením po konstrukci nebo v terénu), vytváření složitých lanových přístupů (výstup po laně, tvorba mezikotvení apod.), záchrana osob s využitím speciálních prostředků VVH. Speciální činnosti jsou předmětem výcviku a specializace hasičů-lezců zařazených v lezeckých družstvech, nebo v lezeckých skupinách.
Potřeba definované úrovně činností jednotky PO na místě zásahu závisí především na terénu místa zásahu a předpokládané činnosti. Pro zjednodušení a pochopení principů zařazení činností ve VVH slouží níže uvedený obrázek.
V případě zásahu ve VVH, kdy terén místa zásahu nepřesáhne 45°, mohou být nasazeny jednotky PO se základními činnostmi. Techniky ochrany proti pádu budou pracovní polohování a pracovní zadržení. Hasič pracuje na konstrukci nebo je v kontaktu s terénem a většinu váhy nesou nohy. Lano a polohovací systém slouží pouze pro zajištění, případně pro udržení rovnováhy a jejich funkce je sekundární. Typickým příkladem je transport pacienta v šikmém svahu, kdy lano souží pouze k přijištění nosítek, nebo práce na ploché střeše. Selhání systému zadržení nebo polohování by nemělo za přímý důsledek vážné nebo smrtelné zranění.
Terény se sklonem nad 45° se považují za nebezpečné pro jednotky PO se základní činností. Systém lanových technik je primárním pro bezpečné zajištění hasiče ve VVH a drží většinu váhy hasiče. Hasič může být ve visu, případně pouze s malou oporou o konstrukci či terén.
Záchranu osob z výšky, technicky náročné zásahy s komplikovaným přístupem s nutností využití lanových technik, řeší speciálně odborně připravovaní hasiči-lezci, kteří jsou zřízeni v rámci HZS ČR a plošně pokrývají území České republiky. Nicméně slanění, pracovní polohování, záchranné a likvidační práce např. při řešení následků větrných smrští, upevnění plechů na střechách, využití lanové techniky pro záchranu osob během povodní, případně při odstraňování následků povodní apod. může být a v praxi bývá řešeno obecně jednotkou PO s rozšířenou činností a nemusí být bezpodmínečně nutná asistence a přítomnost lezecké skupiny nebo lezeckého družstva. Zajištění ve výšce, např. na nastavovacím žebříku a provedení sebezáchrany musí zvládnout všichni hasiči.
Systém záchranných prací ve VVH
Ilustrativní pokrytí území České republiky specializovanými lezeckými družstvy a lezeckými skupinami HZS ČR ilustruje obrázek (počet a dislokace lezeckých skupina družstev HZS ČR se může měnit v závislosti na řadě faktorů). v současnosti je cca 870 příslušníků HZS ČR speciálně vybaveno, odborně připraveno a zařazeno jako hasiči-lezci. Lezecká družstva (minimální počet 4 hasičů-lezců ve službě) a lezecké skupiny (minimální počet 2 hasiči-lezci ve službě zařazeni v družstvu) jsou dislokovány dle potřeby v závislosti na charakteru území a na stanicích, které svým minimálním početním stavem ve směně umožňují odbornou přípravu hasiče-lezece.
Statistika zásahů jednotek PO VVH
Statisticky je činnost jednotek PO ve VVH charakterizována grafem, který ilustrativně popisuje řešení mimořádných událostí VVH jednotkami PO v období 2016 až 2020. Průměrně se jedná o celkem 5 509 mimořádných událostí za kalendářní rok ve sledovaném období.
Zde je nutné zdůraznit tu skutečnost, že všechny zásahy VVH kladou zvýšené nároky na zasahující hasiče vyplývající z vysoké rizikovosti prováděné činnosti VVH. Hasiči, kteří jsou v prostoru s nebezpečím pádu, musí činnost provádět bezchybně, precizně a s vědomím následků, které mohou vyplynout z individuální chyby při prováděné činnosti. Jakékoli pochybení může mít a má za následek pád se všemi jeho negativními důsledky. Zpravidla se jedná o těžké nebo smrtelné úrazy.