Filozofie činností ve VVH u jednotek PO
Jakoukoli činnost VVH můžeme charakterizovat jako pohyb na nezajištěných pracovištích, konstrukcích a terénech, při kterém je hasič ohrožen delším než třímetrovým pádem z výšky, pádem do hloubky, propadnutím, nebo sesutím, pohyb nad prostorem, kde hrozí nebezpečí poškození zdraví bez ohledu na výšku případného pádu (činnost nad nebezpečnými látkami, tekoucí vodou apod.).
Každoročně jsou ve VVH prováděny jednotkami PO a složkami IZS tisíce zásahů, přičemž záchranné a likvidační práce ve VVH zahrnují širokou škálu činností a aktivit, které hasiči musí řešit v prostorech s nebezpečím pádu, často v nebezpečných a exponovaných situacích.
V České republice neexistuje jiná základní nebo ostatní složka IZS, která by byla schopná celoplošně zabezpečovat záchranu osob z výšky a nad volnou hloubkou, případně by mohla být nasazena pro likvidaci následků mimořádných událostí zmiňovaných výše. Záchrana osob z VVH je jednoznačně náplní jednotek PO, které na ni musí být programově připravováni v rámci základní a pravidelné odborné přípravy a v rámci specializačních kurzů. V případě provádění záchranných prací ve specifickém a vysoce rizikovém prostředí, jako jsou např. zásahy v podzemí, jeskynních prostorách apod., je vhodné a nezbytné využívat spolupráci ostatních složek IZS, např. síly a prostředky Horské služby ČR, Hlavních báňských záchranných stanic, České speleologické společnosti – Speleologické záchranné služby, Skalní záchranné služby CHKO Broumovsko, jejichž místní znalosti mohou být klíčové pro rychlý a bezpečný zásah.
Bezpečné a efektivní provádění záchranných prací ve VVH vyžaduje rozsáhlé znalosti a zkušenosti s pohybem ve VVH, bezchybné zvládnutí zásad sebejištění a jištění, statického a dynamického režimu, precizní zvládnutí individuální lanové techniky, znalosti k ovládání speciálních prostředků pro vytahování a spouštění, schopnost zvolit správné kotevní body, které udrží předpokládané zatížení při prováděné činnosti, znalosti ke kombinaci různých prostředků pro vytváření systémů pro vytahování a spouštění apod. Každý hasič v České republice musí znát a zvládat základní úroveň znalostí, dovedností a vybavení, aby byl schopen provádět bezpečně základní činnosti ve výšce, ať při zdolávání požárů nebo při jiných zásazích. Ale z časových, ekonomických a profesních důvodů nelze tak specifickou a náročnou záležitost, jako je provádění záchranných prací ve VVH pomocí lanové techniky, realizovat v rámci všech jednotek PO a dokonce toto není ani možné v rámci jednotek PO kategorie JPO I. Proto došlo k vytvoření systému lezeckých skupin a lezeckých družstev, které jsou plošně rozmístěny na území České republiky a jsou vybaveny a připraveny pro provedení záchrany VVH v dostupném časovém horizontu. Jako nadstavbový systém funguje předurčenost HZS krajů k přímé spolupráci s vrtulníky pro provádění záchranných prací, přičemž i v této oblasti je směřováno ke zvýšení kvalifikace leteckých záchranářů za cenu snížení možného počtu.
Činnost ve VVH v podmínkách jednotek PO má svá specifika. Jedná se o jednu z mála činností, kde je popřená základní bezpečnostní zásada a to je práce ve skupině minimálně dvou hasičů.
V případě vzniku individuální chyby může dojít k pádu, jehož výsledkem je zpravidla úraz, případně smrt. Hasiči ve výšce bývají konfrontováni s řadou stresujících faktorů, jako je vliv výšky na psychiku hasiče, nedůvěra v používané prostředky, zpravidla vyplývající z nedostatečné míry odborné přípravy a výcviku. Pohyb ve výšce bývá zpravidla fyzicky náročný a vyžaduje velmi dobrou kondici. V součtu výše uvedené může výrazným způsobem snížit efektivnost provádění činností ve výšce a v některých případech přímo znemožnit. Zásahy ve výšce mohou být časově vyhrocené, kdy je nutné bleskově a přitom správně zhodnotit situaci a přitom stanovit nejefektivnější postup, který bude respektovat zásady bezpečné činnosti VVH.
Přestože jsou základy bezpečného provádění činností ve VVH principiálně neměnné, přeci jen je nutné reflektovat na nový vývoj technických prostředků, nové možnosti provádění technik a nové trendy v záchranných pracích ve VVH. Také se v praxi zohledňují poznatky z analýz úrazů z praxe. Tedy, i když bylo přistoupeno k vytisknutí metodických zásad, sledujte aktuální informace a verzi metodiky zveřejněných na www stránkách. Na těchto stránkách také najdete krátké videosekvence, které jsou zpracovány za účelem vizualizace a snadnějšího pochopení technik ve VVH.
Metodické zásady se zpracovávají průběžně, z důvodu značného rozsahu není možné zpracovat homogenní materiál, jehož obsahové změny by bylo velmi komplikované provádět.
Metodika samotná se dělí na několik samostatných částí. Zcela úmyslně není věnován prostor plným popisům platných interních předpisů HZS ČR, protože tyto logicky jsou v průběhu času měněny a novelizovány.
Studium metodiky umožňuje dostatečné pochopení problematiky i osobám, které samy fyzicky na místě zásahu ve VVH nejsou a být nemohou, ale vzhledem k pracovnímu zařazení má jejich činnost přímou vazbu na povolávání, organizaci a vybavenost jednotek PO. Při volbě nejefektivnějších a přitom bezpečných technik ve VVH byly využity poznatky ze zásahové činnosti jednotek PO, informace získané z instrukčně metodických zaměstnání, seminářů a školení, stejně jako z konzultací s firmami vyrábějícími nebo dovážejícími prostředky pro činnost VVH.
Je zřejmé, že samotné studium nestačí. Lezecký manuál zcela jistě nenahradí koncepční a ucelený výcvik hasiče nebo hasiče-lezce kvalifikovaným instruktorem. Základem je praktický a periodicky se opakující náročný výcvik. Věříme, že při dodržení postupů uvedených v lezeckém manuálu, bude jak odborná příprava, tak následně zásahy hasičů VVH, bezpečně a pro postižené osoby rychle a efektivně provedeny.
