Zásady provádění odborné přípravy hasičů ve VVH
V průběhu základní a pravidelné odborné přípravy musí být vždy zachována nezbytná míra bezpečnosti prováděných činností, která je závislá na úrovni jednotlivých frekventantů. Instruktor-vedoucí výcviku musí zvažovat a do systému odborné přípravy vhodně a přiměřeně včlenit tzv. „adaptabilitu na výšku“, tedy schopnost hasičů ve výšce provádět správně a bezpečně požadované činnosti bez ohledu na výškovou expozici, jinak řečeno zbavit hasiče strachu z výšky.
Pokud to je nutné pro zajištění odpovídající míry bezpečnosti, musí být jednotlivé cviky prováděny s jištěním (jištění dalším lanem, zatažením za volný konec lana).
Na druhou stranu je nutné hasiče připravovat na situace, kdy budou činnosti ve výšce vedoucí ke stabilizaci nebo polohování osoby ohrožené pádem, provádět pod časovým a psychickým tlakem s nemožností provedení a využití jištění. Po absolvování odborné přípravy musí být hasiči schopni tyto činnosti provádět i bez použití dalších bezpečnostních prvků rychle, efektivně a bezpečně.
Při odborné přípravě zaměřené na sebezáchranu slaněním je použití dalších zabezpečujících prvků důrazně doporučeno. Jedná se o činnosti a techniky využívající prostředky, které pro tuto činnost v řadě případů nejsou určeny, a často je těmito technikami nerespektován návod výrobce.
Z dlouholetých praktických zkušeností vyplývá, že optimální je rozložení jeden instruktor na 4 frekventanty. Tímto způsobem je zajištěn dostatečný dohled.
V rámci pravidelné odborné přípravy je nutné vzít v úvahu „reverzibilitu“ vykonávání činností VVH. Jinými slovy se jedná o to, že po absolvování základní odborné přípravy a jejím dalším nepraktikování po delší dobu v průběhu kalendářní roku, i ti frekventanti, kteří základní odbornou přípravu zvládli, v rámci pravidelné odborné přípravy jsou schopni provést řadu závažných a fatálních chyb.
Vždy je nutné dodržovat následující zásady:
- frekventant, minimálně z počátku odborné přípravy, musí být pod neustálou kontrolou instruktora při přípravě, např. do slanění, založení lana slaňovacího prostředku, kontrolním odsednutí, při samotném slanění a vykonávaných činnostech,
- činnost frekventanta je nutno kontrolovat, hodnotit a usměrňovat,
- jednotlivé úkony a činnosti je nutné upravit vzhledem k aktuálním znalostem a výkonosti frekventantů, jejich věku, pohlaví, fyzické kondici, aktuálnímu zdravotnímu stavu a předpokladům k vykonávaným činnostem,
- zcela zásadní je, aby frekventant činnosti fyzicky vykonával a nebyl pouze v pozici pasivního pozorovatele,
- předváděné činnosti a techniky musí být provedeny přesně a technicky správně,
- frekventanti jsou učeni pouze jednu techniku nebo provedení a to i v situaci, kdy je možné více variant. Nedoporučuje se předvedení různých variant jedné techniky, často dochází k nevhodné kombinaci, která může vést ke vzniku nebezpečných situací,
- je nutné definovat základní bezpečnostní úkony každé techniky a ty vždy vyžadovat se zdůrazněním skutečnosti, že k úrazům ve výšce často dochází kombinací drobných chyb, které se zřetězí do výsledku fatálního selhání lidského činitele nebo lanové cesty,
- při odborné přípravě nových hasičů je nutné respektovat specifické nároky vyplývající z činností VVH - objektivní nebezpečí, pocit subjektivního ohrožení vyplývající z výškové expozice, objektivní rizika, nemožnost dopustit se chyby, důležitost teoretických znalostí, fyziologické důsledky dlouhotrvající zátěže aj.